Vážení přátelé,
vítejte na stránkách Okresního sdružení hasičů ČMS v Litoměřicích
Město Litoměřice leží v rozsáhlém údolí při řece Labi u jeho soutoku s řekou Ohří a je správním střediskem překrásného a úrodného kraje. Oblast Litoměřicka se pyšní mnoha historickými, kulturními i přírodními pamětihodnostmi a památkami. Celému kraji pak vévodí památná hora Říp, majestátní Milešovka, či turisticky vyhledávaná zřícenina hradu Hazmburk. Zaujmou rovněž Žernosecké stráně osázené vinnou révou, nebo překrásný zámek v Ploskovicích, vyhledávaný turisty i filmaři. Pro všechny tyto krásy a zajímavosti je náš kraj – a ne neprávem – nazýván Zahradou Čech.
Dobrovolné hasičské hnutí má v našem okrese pevné a hluboké kořeny a mnoho našich sborů se pyšní svou, více než stoletou tradicí. K uvědomělému vzniku a rozvoji dobrovolného hasičského hnutí (stejně jako ve všech Českých zemích tehdejšího Rakouska – Uherska) u nás dochází přibližně v polovině 19. století. Vznikající dobrovolné hasičské sbory jsou vzhledem k blízkosti pohraničí s převažujícím německým živlem převážně německé. Impulsem pro zakládání českých dobrovolných sborů bylo založení prvního českého dobrovolného sboru ve Středočeských Velvarech o které se zasloužil a které inicioval velvarský rodák pan Karel Krohn. Pro oblast dnešního Litoměřicka pak je památným rok 1865, kdy na jeho území vzniká první český dobrovolný hasičský sbor v Roudnici nad Labem, tedy s odstupem pouhého jednoho roku. Spolu s velkým rozmachem dobrovolného hasičského hnutí přichází potřeba jeho jednotného vedení a řízení. Postupně vznikají jednotlivé župy, následně pak zemské a posléze i Ústřední hasičská jednota. Do našeho území zasahují svým vlivem župy z oblastí Lounska, Teplicka, ale i Ústecka a Liberecka, které ve svých řadách soustřeďují především sbory německé. S prosazováním se stále sílícího českého živlu a zakládáním českých dobrovolných sborů nadchází i čas pro vznik nové župy. Tou se stává (odtržením od Loun) nejprve župa Libochovická, založená Václavem Vrabčíkem, po ní pak župa Třebenická, zvaná též po svém zakladateli Paříkova. Libochovická župa nemá však dlouhého trvání. Z jejího základu však z iniciativy JUDr. Jindřicha Michálka vzniká nová, již ryze česká župa Podřipská, která pak pod svým vedením má naprostou většinu českých sborů dnešního Litoměřicka a která je později přejmenována na župu Podřipskou – Michálkovu.
Zavedený a prověřený župní systém se prakticky ve stejné podobě dochovává až do třicátých let 20. století, kdy je zemský správní systém nahrazen okresy. V průběhu let až do dnešní doby prodělalo dobrovolné hasičské hnutí mnoho územních, správních i řídících změn, včetně změn názvů. Zůstaly však základní myšlenky a poslání a sice uvědomělá dobrovolná činnost, zaměřená na pomoc spoluobčanům a ochranu majetků před požáry. Dobrovolné hasičské sbory byly téměř v každé – i malé – obci. Ještě v roce 1989 bylo v našem okrese evidováno 183 dobrovolných hasičských sborů.. Změnou státního zřízení dochází v roce 1989 i ke změnám v podmínkách pro práci a činnost dobrovolných hasičských sborů. Mnohé z nich ukončují z různých důvodů svou činnost a tak v následujícím roce zůstává v našem okrese činná pouze 1/3 sborů z předchozího počtu.
Pro celé dobrovolné hasičské hnutí se důležitým mezníkem stává rok 1990.
V červnu tohoto roku zasedá v Jesenici u Prahy plénum ÚV SPO ČSSR rozšířené o delegáty z okresů, které mění jeho dva dosavadní názvy na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a Sbor dobrovolných hasičů.
V prosinci pak se sešel v Karviné mimořádný sjezd SH ČMS, který potvrdil závěry Jesenického pléna, schválil nové Stanovy a symboly sdružení a zvolil jeho nové řídící orgány. Především se ale přihlásil k myšlenkám a cílům dobrovolné požární ochrany jako přímý následovník a nástupce všech předchozích generací dobrovolných hasičů v Českých zemích.
Okresní sdružení hasičů ČMS v Litoměřicích registruje k letošnímu roku (2025) celkem 66 SDH s téměř 2.600 členy.